Listopad 2006

CVVZ 2005 - Třebíč

1. listopadu 2006 v 23:21 CVVZtky
CVVZ 2005 Třebíč
Na CVVZtku jsem vypravil autobus z Prahy. Vyráželi jsme v počtu 25 lidí z Hloubětína v 16.45. Cestou někteří poslouchali Cimrmanovu Švestku, větší část to zalomila a řidič se během jízdy seznamoval s autobusem, resp. s tlačítky na palubní desce, takže se různě zhasínalo a naopak, za jízdy otevřeli dveře, stírali stěrače, ačkoliv nepršelo apod. Jak jsem se dozvěděl později, předtím jezdil s tramvají. Každopádně jsme dorazili a prošli netradičně řešenou prezentací, ve vojenském stanu před školou.
Pak již klasika - přezout, najít místo na spaní, uvítací rituál…, ale to už přeskakuji. Spaní - letos opravdu Plno s velkým P, ale jinak bez problémů. I když mnou zajednaná lůžková rezervace dopadla tak, že jsme byli rozděleni vejpůl ve dvou třídách. Já se k ubytování dostal až někdy kolem jedenácté, neb půl hodiny po příjezdu jsem měl začít seminář Noční obloha na táboře, výpravě… Už dlouho jsem na začátku semináře neměl takovou trému, přišlo mi, že musím být úplně červený. Ale po pár minutách to celkem odpadlo. Lenka později tvrdila, že to bylo dobrý, tak nevím. Doma jsem si přednášku pěkně připravil, prošel jako v reálu, včetně programu a promítání obrázků z notebooku včetně hudby. Doma to šlo skvěle. Na přednášce nikoliv. Nebyl zajištěn kazeťák, dataprojektor odmítal komunikovat s notebookem a program na noční oblohu se kousal.
Uvítací rituál byl pěkný, žádné bombastické výstřednosti. Na hřišti před školou je připravena velká vatra, kolem čtyři malé, pódium s projekcí. Nastoupili čtyři zkostýmované osoby a zapalovali ohně pravdy, lásky, přátelství a ? Pak centrální. Před půlnocí se odebíráme s Andrejem na večeři do bufetu, já sebou nesu desky s věcmi na prezentační nástěnku. Ale dělat nástěnku bereme přes hernu, jak jinak. Andrej, jediná spřízněná duše v Abalone. Ani si nepamatuji, jestli jsme hráli něco jiného, ale asi ano. Pak si pamatuji, že před šestou ranní jdeme konečně dělat tu nástěnku.
Chodby již téměř zejí prázdnotou, potkáváme Besta, který také tvrdí, že na CVVZtkách se nespí. Naše dva objednané polystyrény přesouváme z méně frekventovaného místa na místo nejfrekventovanější a za svítání bodáme špendlíky.
Chvíli před sedmou uleháme, resp. Andrej do spacáku zalezl, já ho vybalil a lehnul si na něj, že si na chvilku odpočinu. Po deseti minutách začala příšerná elektronická přehlídka mobilních vyzvánění. No nic, nemá to cenu. Vstávám, potkávám se s ostatními a jdeme stát frontu na snídani, pak spěcháme každý na své programy.
Mám jednu fyziologickou špatnou vlastnost. Jakmile sedím a přestanu se hýbat, usínám. Tento jev se mi stává na každé CVVZtce a každých přednáškách. (Proto už nemohu dělat žádnou školu). Tento jev se násobí se stoupající teplotou v místnosti. Po druhém dopoledním semináři jsem rozhodl, že si udělám třetí v leže ve spacáku. Ale nezabral jsem.
Po obědě následoval odpolední blok seminářů a dílen, mne čekala od osmé hodiny večerní repete přednáška. Zde už jsem v proudu CVVZtkové atmosféry trému neměl, dokonce včas začal komunikovat dataprojektor, ale program Noční obloha se stále sekal. Po několika restartech během přednášky se rozjel. I kazeťák jsem si vydobyl a tak za hudby J.M.Jarrého na závěr běží 146 fantastických snímků vesmíru.
Od osmi byli poslední programové vzdělávací bloky, takže pak nás čekal tradiční závěrečný ceremoniál v opravdu obrovské tělocvičně. Na někoho to možná bylo dlouhé, protože se rozdávali březové lístky, vystoupil Galén (pozn. pro neznalé - generace Foglara, pro mnohé stejný bůh jako Foglar), děkovalo se, slavilo se a kandidovalo na rok 2007 (kandiduje se vždy na dva roky dopředu). V roce 2007 chtěl CVVZtku uspořádat Přerov a Jihlava. Jihlava vyhrála. Na závěr se předávalo pádlo organizátorům příští CVVZtky, což sů naši bratří z Ostravy. Vylezli zpod pódia, samozřejmě komplet v hornickým, všichni statní pupkatí taťkové, no prostě perfektní. Po všem následovalo překvapení o kterém vědělo pouze pár lidí.
V druhé půlce tělocvičny se rozhrnula opona a začali hrát Kameloti. Také perfektní. I když já osobně Kameloty nemusím, tak jsem odešel a samozřejmě kam jinam. Je s podivem, že z herny jsme šli s Andrejem někdy po třetí ráno, ale my dva si pořádně zahráli pouze Abalone. S Katkou, Michalem a Klárou jsme zkoušeli celou noc různé hry, buď nás neoslovili nebo už po víkendovém maratonu naše mozky pravidla náročnějších her nebrali. Já se šel ještě projít po chodbách a inspirovat z nástěnek, kronik a fotografií.
Každopádně jsem zaspal snídani. A nebyl jsem sám. Většina z naší party měla ještě nějaký dopolední program. Na obědě jedné slečně předvádíme vlastní dílnu s názvem Zbytky nevedeme. Byli dobré ty dvě kuřátka a rýží. Pak rychle sbalit, protože za půl hodinky nám jede náš autobus do Prahy. Při cestě se pokouším se pustit film Na samotě u lesa, ale technika, stejně jako celý víkend byla prostě proti nám.
Takže ať žije, o den delší, CVVZ Ostrava 2006 !!!